Jsem možná barbar, ale špinavá vrata od stodoly na paintball pro mě fakt nejsou umění

10. 02. 2019 13:17:31
Na okraj Lavičky Ferdinanda Vaňka, respektive Václava Havla, propírané Markétou Šichtařovou, a něco málo dalších nesmyslů z oblasti pseudokultury aneb Když v tom umíte chodit, prodáte i lejno se šlehačkou.

Včera jsem se při čtení článku Markéty Šichtařové pobavil zjištěním, že "červená lavička Ferdinanda Vaňka, pojmenovaná po prezidentu Václavu Havlovi, která stojí před budovou Národní technické knihovny, vyšla na luxusních 850 tisíc." A musím konstatovat, že kdo dokázal udat červené prkno na pivním soudku za tuhle cenu, je svým způsobem opravdový artista a kouzelník. Stejně jako třeba britský výtvarník Damien Hirst, jenž nakládá krávy nebo žraloky do formaldehydu, a takto konzervované hovězí, respektive žraločí, prodává pod hlavičkou umění za stamilióny.

Jako děcka jsme s kamarádem omylem zabloudili na výstavu slovutného malíře Kamila Lhotáka. Mezi jinými jsme tam spatřili i nadělení s názvem Míč v trávě. Tak jsme se nad tím výtvorem rozřehtali, až nás galeristka musela vyprovodit ze sálu. Vůbec nechápu, proč měl člověk, který jinak dokázal malovat docela pěkně, potřebu obšťastnit svět něčím tak ubohým. Obrázek byl zhruba od půlky dolů zelený (tráva), od půlky nahoru modrý (nebe) a ve spodní zeleni se vyskytoval červený puntík (míč). Stálo to bratru asi 2500 socialistických korun a šťastného majitele to určitě našlo, protože jak jednou máte ve výtvarném světě zvučné jméno, můžete se klidně i vykakat, ozdobit výkal mašličkou a "fajnšmekři" to sežerou i s navijákem.

Ze zpráv vím, že existuje obraz, na němž jsou jen tři rovné čáry pod sebou. Ať už je autorem kdokoliv (jméno umělce jsem již bohužel zapomněl a nepodařilo se mi ho ani dohledat), z oné televizní reportáže si pamatuji, že se jednalo o malíře, jehož díla se dnes prodávají za desítky milionů. Moje vlastní malířské dovednosti jsou tak chabé, že byste mě nepustili ani na štafle s kýblem primalexu, ale tři rovné čáry nebo Míč v trávě, to bych myslím hravě dal i já. Jak to ale zaonačit, aby můj talent někdo také náležitě ocenil, když konexe mezi politiky nemám žádné a prodat plešatému hřeben není v mých schopnostech?

V Bruntále prodávají pestrobarevné konzervy s bruntálským vzduchem. Nemám ponětí, s jakým úspěchem, ale stálo by za hřích opatřit je pro všechny případy nálepkou umění. To ale samozřejmě k úspěchu nestačí. Musíte být také dostatečně výřeční a sebevědomí, jako například artista Milan Knížák, který se považuje za špičkového umělce. Pocáká sádrového trpaslíka barvami za pět minut, ale celé hodiny by dokázal vyprávět, proč se právě v jeho případě nejedná o bezcenný brak, ale naopak o hodnotné dílo. Mistrovy další výtvarné opusy jako třeba plastika Veřejný stůl či socha Král a královna by mi byly pouze k smíchu, kdyby ovšem někdejší ředitel Národní galerie z titulu své funkce a za peníze daňových poplatníků kdysi draze nevykupoval vlastní - dle mého soudu - dosti mizernou produkci. Opravdu bych se bez jeho tvorby v Národní galerii obešel. V tomhle kontextu jsou díla jako Král a královna spíš k vzteku.

Že každý zvuk není hudba, nebo že každý text ještě není literatura, jinými slovy, že každý prd ještě není umění, byť by si upšoukl třeba i neoddiskutovatelný génius, tak úplně neplatí ve výtvarné branži. Tam jsou měřítka kvality rozplizlá jak bohémův svět poránu. Vyvrtejte do dlažební kostky 50 otvorů různých velikostí a hloubek, nazvěte to kupříkladu 50 odstínů žuly, a když budete dostatečně drzí a sebevědomí, možná uděláte i díru do světa.

Můj názor na choré výtvory tohoto typu bych nevyjádřil lépe, než Ištván Evženovič v jedné své recenzi na csfd.cz: "Já umělce tiše obdivuju a trošku jim tu jejich lyrickou optiku vnímání světa závidím. Já když vidím zelenej a modrej flek, řeknu si: hele, vidím zelenej a modrej flek. Když vidí zelenej a modrej flek umělec, řekne si: tohle propojení azurové a kapradinové stékající ve smyslný tyrkys je znázorněním konfliktu a současně kompromisu, duchovno jednotlivce nesmí být utlačováno na úkor společenských dogmat, musíme být pevní ve svých zásadách a zároveň svobodní ve svém myšlení. Ano, i tolik se toho dá vyčíst ze špinavých vrat od stodoly na paintball."

Jsem možná kulturní barbar, ale špinavá vrata od stodoly na paintball (a podobné nesmysly) fakt za umění nepovažuji.

Autor: Michal Pohanka | neděle 10.2.2019 13:17 | karma článku: 44.50 | přečteno: 4499x

Další články blogera

Michal Pohanka

Pornosaniťáci aneb Otevřte brány do garáží

Musím přiznat, že dnešní článek Josefa Prouzy o pornostudentkách mi dal těžkou morální herdu do zad. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vlastně pornozávozník, a udělalo se mi ze sebe šoufl.

23.4.2019 v 19:28 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 1112 | Diskuse

Michal Pohanka

Lékaři ve spárech samolibosti a diletantství

Uplynul zhruba půlrok od chvíle, kdy jsem vypustil do éteru chytlavý článek Lékaři s arogancí bez hranic. Za ten čas jsem bohužel nashromáždil další neblahé zkušenosti s medicínskou kastou vyvolených.

22.4.2019 v 10:26 | Karma článku: 36.69 | Přečteno: 2549 | Diskuse

Michal Pohanka

Seniorům, těm je v domovech důchodců a v eldéenkách hej (ti už domů nezablouděj)

Všechno musí být na svém místě v sektorech A1-B5. Senioři se taky často diví, že vy se divíte, že oni se diví, že je v 90letech bolí kolena, když ještě v 89letech dosud nezažili ani rýmu.

21.4.2019 v 14:07 | Karma článku: 39.86 | Přečteno: 5157 | Diskuse

Michal Pohanka

Kdo chce psa bít, psa si vždycky najde

Velikokonoční povýplatní výprask, který jsem si správně předpověděl v minulém článku, a jímž mi přítelka tradičně dala na srozuměnou, jak mě má v hrsti i jinde, tentokráte vytrestal mou nervovou i tělesnou soustavu fest!

20.4.2019 v 12:40 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 700 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Naďa Dubcová

Jeden veselý pán a co mám v obýváku

Psaní o mně versus lidi a o skoro gendrově vyváženém zařízení obýváku, s použitím oslího můstku a to já ráda.

24.4.2019 v 17:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Malorážka Smith & Wesson M&P15-22

Ráže .22LR je určena především k lovu a sportovní střelbě. Vzhledem k malému výkonu se příliš nehodí k bojovému nasazení, ačkoliv armáda občas využívá ostatní výhody malé ráže a nasazuje tyto zbraně ve speciálních případech.

24.4.2019 v 12:43 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 822 | Diskuse

Jan Klar

Tři nosáči tankují super...

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

24.4.2019 v 11:45 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 407 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Trudný život mladších sourozenců

Je to můj osud. Celý život jsem mladší sestra.Kdysi jsem četla takové pojednání o tom, jak je to s manželskými vztahy podle toho, jak který manžel je buď jedináček nebo mladší či starší sourozenec.

24.4.2019 v 10:03 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 596 | Diskuse

Beata Krusic

Cesty vedou k Weinsteinovi

aneb kdo financoval "Leaving Neverland" ? Už není tajemstvím, kolik špíny a podrazů provází život hollywoodského moci pána, který se nikdy neštítil zajít až do krajnosti.

24.4.2019 v 9:51 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 300 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 32.57 Průměrná čtenost 2517

Nejlepší  bloger mezi účastníky kurzu Plavání pro nezaměstnané, alkoholiky, zrzky a dyslektiky. 

majkypink@seznam.cz

E-knihy: Soukromý brčko

Oblíbený citát: "Vestičky se letos nenosej..." (Světáci)

https://m.kosmas.cz/knihy/258058/soukromy-brcko/

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz