Mistrovství světa v depresi v Londýně! Možná se ho na podzim zúčastním, držte mi palce!

16. 07. 2019 19:48:31
Trénuju poctivě. Už to nebude dlouho trvat a dostanu se do českého depresentačního výběru. Přestal jsem mluvit a v posteli jsem se už dvakrát pokálel. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to velmi nadějně!

Abych v životě aspoň něco dokázal a vynikl v tom, v čem jsem opravdu dobrý, už několikrát jsem se chtěl zúčastnit Mistrovství světa v depresi. Předloni mi to nevyšlo, protože jsem měl takovou chandru, že jsem se nezvládl ani přihlásit, a vloni (to jsem měl výjimečně dobrý, rozuměj smolný rok) jsem zase neprošel sítem národní kvalifikace, protože jsem prý ještě mohl mluvit a přiměl se dojít si na záchod. To údajně bylo na českého depresentanta slabé, sdělil mi rozhodčí.

Letos, kdy se všechno sere podle plánu, by to snad mohlo vyjít. Přihlášku za mě odešle Armáda spásy (patron celé akce), se kterou jsem se na tom telefonicky dohodl, když jsem ještě ze sebe dokázal vypravit pár holých vět.

Na národní kvalifikační šampionát, který se letos koná v Bruntále, trénuju poctivě. Už to nebude dlouho trvat a propracuji se mezi českou depresivní špičku. Na záchod se sice zatím ještě doplazím, ale moje forma stoupá, a už se mi dokonce párkrát poštěstilo, že jsem se v posteli pokálel. Mluvit jsem přestal úplně, takže s najatou pečovatelkou, která mě chodí přebalovat (zatím příležitostně, ale to se doladí), krmit a koupat (to již pravidelně), komunikuji výhradně pohyby očních víček. Jedno mrknutí znamená ANO, dvojité značí NE. Více slov můj nonverbální arzenál naštěstí již neobsáhne. Tedy neobsahoval, až do dneška.

Pečovatelka Soňa mi musela něco přidat do pití (jídlo jsem odmítl coby součást přípravy), jinak si totiž nedovedu vysvětlit, že jsem najednou ke své smůle tak podezřele pookřál. Doteď šlo všechno jako po másle a najednou takový propadák! Vedle proradné Soni k mému prudkému zhoršení formy paradoxně přispěl i dílčí tréninkový úspěch - za dopoledne jsem se totiž hned dvakrát pomočil. Měl jsem z toho takovou radost, že jsem mátožně vstal z postele a s mokrými trenkami jsem se dobelhal až do koupelny, kde jsem je strčil do pračky. Zapnout jsem ji už chválabohu nedokázal, to by mě trefil šlak!

Než se vrátím na předchozí depresivní úroveň (doufám, že co nejdřív, jakmile přestanou působit antidepresiva), krátím si čas psaním blogu. Ale zítra to ode mě Soňa pěkně schytá! Víčkama ji seřvu jak ratlíka! Proč mi to sakra udělala? O co jí jako jde? Za trest budeme s okamžitou platností trénovat dvoufázově! Dokud momentálně ještě zvládnu psát, sesmolil jsem pro ni plán na příští den:

1/ 8.00: Návštěva krematoria včetně spalovací místnosti
2/ 9.30: Prohlídka Muzea obětí holokaustu
3/ 13.00: Lehký oběd v azylovém domě (já pouze tekutiny)
4/ 15:00: Návštěva Úřadu práce, konkrétně oddělení dávek hmotné nouze
5/ 16:30: Exkurze na odpolední směnu do továrny s pásovou výrobou, jejíž zaměstnanci pobírají pouze minimální mzdu
6/ 18:30: Návštěva uzavřeného oddělení pro nejnebezpečnejší pacienty psychiatrické léčebny
7/ 22:00: Procházka s bezdomovcem nebo propuštěným vrahem nočními ulicemi Bruntálu

Tohle přece musí zabrat i na šťastného jedince! Natožpak na takovou ruinu, jako jsem já. Počítám, že zítra večer už zase budu jak leklá rybička a všechno bude v nejlepším pořádku. Soňa se sice s nákladem mé osoby na invalidním vozíku poněkud natahá, ale může si za to sama. A výsledek bude stát za to. Zítra už zase budu ztělesněná hromádka koncentrovaného neštěstí a utrpení celého lidstva. Brzy už zase budu parádní vegeťák. Luxusní zelenina, kterou by mohli z fleku prodávat v Kauflandu.
Já se na ten světový šampionát do Londýna prostě podívám, i kdyby to mělo stát Provident majlant! Několik dlouhých let nesním o ničem jiném, než o medaili z vrcholné prestižní soutěže, a teď, když je můj sen skoro na dosah, si ho prostě nenechám nikým vzít.

Autor: Michal Pohanka | úterý 16.7.2019 19:48 | karma článku: 31.68 | přečteno: 2688x

Další články blogera

Michal Pohanka

Den jako stvořený skočit si pro kus lana do Hornbachu

Neděle bych zrušil jak žádost na byt v Singapuru. Skoro pokaždé se během nich cítím jak hrdina Homolkových, kterým se ten den pokazila televize. Hlavní uzávěr splínu je určitě stržený.

11.8.2019 v 15:26 | Karma článku: 31.87 | Přečteno: 8704 | Diskuse

Michal Pohanka

LGBTomie? Ani náhodou!

Nový karneval pro frustrované pisálky "Prague Write" je tu. Už bylo na čase! Utiskovaná, zbytečně píšící většina se konečně dočká svého práva na 15 minut slávy.

7.8.2019 v 20:44 | Karma článku: 39.63 | Přečteno: 5079 | Diskuse

Michal Pohanka

Muži v offsidu - Britka se raději provdala za psa, další se zasnoubila s lustrem

Vůbec bych se toho nebál. Je mnohem lepší, když si odložené dítě osvojí například funkční a milující pár žena-pes, než kdyby se chudák děcko trápilo s nějakým slizkým, necitlivým a nespolehlivým chlapem.

2.8.2019 v 17:15 | Karma článku: 39.92 | Přečteno: 3823 | Diskuse

Michal Pohanka

Parnoprůmysl

Klimatoložky hlásí klimakterium, alkoholici delirium a speleoložky i cizoložky plné jeskyně. Společnost přátel úžehu informuje o rekordním nárůstu členské základny. Prodejci klimatizací všeho druhu mají žně.

26.7.2019 v 15:24 | Karma článku: 33.34 | Přečteno: 1559 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

František Skopal

O velkém zlomu v osobním životě jednoho člověka

Přečtěme si krátkou osobní výpověď člověka, v níž se hovoří o tom, jaké prožití a jaká zkušenost měla pro něj, v jeho osobním životě, ten největší význam. Možná tato slova pomohou také ostatním:

22.8.2019 v 14:24 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 306 | Diskuse

Petr Šimík

Pár myšlenek jako odpověď

Zajímavá diskuse k minulému článku mne dovedla k tomuto článku. Každý člověk v životě hledá nějaké poznání. Ale Co je vrchol poznání? Dá se v životě poznat tato nejvyšší pravda? Nedá.

22.8.2019 v 13:44 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 132 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta naše věčná vlastnost být za voly

Není to jenom věc pozorovatelná v MHD, je globální, akorát já mám v MHD blíž, a tak ji považuju za vlastní společenský model celého dalšího vnějšího světa.

22.8.2019 v 12:02 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 973 | Diskuse

Beata Krusic

A proč vlastně ne - Jirka Paroubek? 2.

Už jednou, tuším, že tak před třemi lety, jsem napsala svůj první blog na téma návratu Jiřího Paroubka. Proto dnešní blog nadepisuji stejně, ale s dvojkou na konci.

21.8.2019 v 16:29 | Karma článku: 15.05 | Přečteno: 486 | Diskuse

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 290 | Diskuse
Počet článků 84 Celková karma 33.81 Průměrná čtenost 2727

Nejlepší bloger mezi účastníky kurzu Plavání pro nezaměstnané, zrzky a dyslektiky. 

majkypink@seznam.cz

E-knihy: Soukromý brčko (nejhorší kniha všech dob)

Oblíbený citát: "Vestičky se letos nenosej..." (Světáci)

https://m.kosmas.cz/knihy/258058/soukromy-brcko/

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz